|
|
Management osobního rozvoje
Černá, Zdena ; Salajka, Jaroslav (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práce „Management osobního rozvoje“ je zaměřena na analýzu v oblasti managementu osobního rozvoje u nejmenované moravské výrobní a obchodní společnosti se zaměřením na kreativitu. Teoretická část je věnována vymezení základních pojmů v této oblasti, životnímu stylu, řízení kariéry, duševní hygieně, zásadám úspěšného manažera, time managementu, sebepoznávání a řešení konfliktů. V oblasti kreativity přibližuje tuto vlastnost samu o sobě, její rozvoj, kreativní schopnosti a postoje a nastiňuje také souvislost mezi kreativitou a osobním rozvojem. Součástí jsou i vybrané alternativní přístupy k osobnímu rozvoji. Pozornost praktické části se zaměřuje na současný stav managementu osobního rozvoje a kreativitu ve firmě a na vliv, jaký tyto faktory mají na fungování. Součástí je také návrh konkrétních řešení, která poukazují na možný směr dalšího rozvoje společnosti.
|
|
|
Duševní hygiena manažera ve stavebnictví
Kuncová, Kateřina ; Dofek, Josef (oponent) ; Linkeschová, Dana (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o problematice duševní hygieny manažera ve stavebnictví z různých úhlů pohledu. Teoretická část práce definuje a popisuje jednotlivé charakteristiky managementu a psychohygieny. V praktické části jsou potom vysloveny hypotézy související s duševní hygienou, na základě kterých byl sestaven a vyhodnocen dotazník. Ten byl hlavním podkladem pro vyhodnocení stanovených hypotéz. Výsledkem je souhrn poznatků o duševní hygieně manažerů ve stavebnictví.
|
|
| |
|
|
Psychohygiena jako prevence syndromu vyhoření u poradenských pracovníků
Šípová, Zuzana ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou psychohygieny jako prevence syndromu vyhoření u poradenských pracovníků pracujících v poradnách pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Cílí na psychology a sociální pracovníky. V první části je zpracována problematika týkající se poradenství a požadavků kladených na poradenské pracovníky, dále specifika a rizika související s touto profesí, a klientela, která do poraden přichází. Dále je řešena problematika syndromu vyhoření a psychohygieny vztažená k profesi poradenských pracovníků. Druhá část diplomové práce je zpracována v podobě výzkumného empirického šetření, jehož cílem bylo zmapovat problematiku psychohygieny jako prevence před syndromem vyhoření u poradenských pracovníků, konkrétně u psychologů a sociálních pracovníků, pracujících v poradnách pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. V rámci tohoto šetření bylo zjištěno, že poradenští pracovníci vnímají jako nejvíce zatěžující na své práci její administrativní a organizační prvky, a nemotivované či obtížné klienty. Naopak je nejvíce obohacuje rozmanitost, různorodost a pestrost klientských příběhů, setkávání s klienty a pocit smysluplnosti. Pokud jde o psychohygienické strategie a techniky, které poradenští pracovníci nejvíce využívají, v popředí figurují relaxace, meditace a napojení na...
|
|
|
Well-being u učitelů středních škol v Praze
Klimša, Petr ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá subjektivním vnímáním well-beingu u středoškolských učitelů v Praze. V teoretické části jsou zprvu vymezeny základní pojmy týkající se dané problematiky, konkrétně tedy definice samotného pojmu well-being, na který je pohlíženo z mnoha zdrojů, jelikož jde o velmi rozsáhlý termín. Zároveň je popsána historie tohoto pojmu, zařazení do andragogické reality a aktuálnost tématu. Následně jsou popsány všechny oblasti spadající pod tento termín, způsoby, jakým se dá well-being měřit, ale jsou popsány i možné překážky well- beingu. Dále se pak teoretická část práce věnuje učitelské profesi a problematickým oblastem, které do této profese spadají - náročnost, plat, prestiž a další. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum, při kterém jsou pomocí polostrukturovaných rozhovorů zjišťovány údaje a názory jednotlivých učitelů na jejich subjektivní vnímání well-beingu, na jejich momentální stav, na možné překážky, které vnímají a také na to, co vnímají jako klíčové pro jejich vlastní well-being; zároveň jsou zodpovězeny některé doplňkové otázky, které odhalí vztahy mezi různými oblastmi a samotným well-beingem. Následuje zhodnocení výzkumu a diskuse, ve které jsou výsledky porovnány se zahraničními autory, kteří se také věnují well-beingu, je zde diskutován přínos pro...
|
|
|
Paliativní ošetřovatelská péče u pacienta s karcinomem pankreatu
ŠAŠKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce, která je nazvána Paliativní ošetřovatelská péče u pacienta s karcinomem pankreatu, je rozdělena na dvě části - na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám definicí "paliativní ošetřovatelská péče", dále je popsána její historie, rozdíl mezi obecnou a specializovanou paliativní ošetřovatelskou péčí, jsou popsány cíle paliativní péče, je popsána role sestry a jsou rozebrána specifika paliativní ošetřovatelské péče. Druhá část teoretické části se zaměřuje na definici karcinomu pankreatu, etiologii, rizikové faktory, klinický obraz, diagnostiku a TNM klasifikaci . V praktické části bakalářské práce jsou vyobrazeny výsledky kvalitativního výzkumu, kde zjišťuji odpovědi na výzkumné otázky, které jsou důležité pro cíle výzkumu. Cílem této práce je zjistit, jaká jsou specifika ošetřování v terminálním stádiu, zda sestry dělají rozdíly v ošetřování v určitých fázích nemoci, jakým způsobem si udržují duševní zdraví a zda mají možnosti naplnit spirituální přání pacienta. Výzkum je realizován polostrukturovaným rozhovorem, který je veden se sestrami interního a onkologického oddělení. Z výzkumu vyplývá, že specifika paliativní ošetřovatelské péče se odvíjejí od emocí sester, ošetřovatelská péče v určitých fázích nemoci je podmíněna spoluprací pacienta, dále pak, že duševní hygiena je velmi důležitá pro sestry a její naplňování je pomocí fyzických aktivit. V poslední řadě je zjištěno, že naplnění spirituálních potřeb pacienta závisí na dostupnosti dané potřeby. Tato práce poskytuje čtenářům informace týkající se paliativní ošetřovatelské péče u pacientů s karcinomem pankreatu v praxi. Pomáhá pochopit zátěž, kterou sestry zažívají jak z psychického, tak z fyzického hlediska při péči o pacienty v paliaci. Kromě toho mohou tyto informace nabídnout sestrám nápady a rady ohledně udržení duševního zdraví a možných změn v přístupu k péči o pacienty v paliativním stadiu.
|
|
|
Finanční ohodnocení sociálních pracovníků a jeho vliv na možnosti důstojného života a sebepéči
STRÁSKÝ, Marek
Tato práce se zaměřuje na finanční příjem sociálních pracovníků a možnosti sebepéče sociálních pracovníků v závislosti na jejich příjmu. První část této práce obsahuje teoretické vymezení pojmu sebepéče. Nejprve tato práce popisuje provázanost sebepéče s duševní hygienou, dále se zabývá možnými riziky nedostatečné sebepéče, a nakonec uvádí překážky, kterým musí sociální pracovníci čelit při snaze o sebepéči. V druhé části se tato práce zaměřuje na finanční příjem sociálních pracovníků, a to jak v nestátních, tak státních organizacích. Třetí část této práce vyčísluje minimální finanční náklady, které jsou potřebné k základní úrovni sebepéče. Toto vyčíslení je založeno na konceptu Minimální důstojné mzdy. Na základě tohoto vyčíslení jsou v této práci poté navrženy dvě možné úpravy finančního ohodnocení sociálních pracovníků. Závěrečná část práce se zabývá etickou stránkou problematiky, která je posuzována především na základě deontologie a utilitarismu.
|
|
|
Osobnost asistenta pedagoga na základní škole pro žáky s tělesným postižením
Vintr Bolardtová, Markéta ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na osobnost asistenta pedagoga na základní škole pro žáky s tělesným postižením. V teoretické části je uvedena historie profese, osobnostní a kvalifikační předpoklady asistenta pedagoga, jeho pracovní náplň. Dále se teoretická část věnuje psychohygieně, syndromu vyhoření a v poslední části je zaměřena na typologie osobnosti. V praktické části autorka zjišťuje pomocí smíšeného výzkumu, s jakými osobnostmi se setkáváme na pozici asistenta pedagoga na základní škole pro žáky s tělesným postižením, jak tato profese ovlivňuje jejich osobní život a jak pečují o své zdraví vzhledem k náročnosti povolání. Výzkum probíhal na Základní škole Jedličkova ústavu v Praze.
|
|
|
Vliv duševní pohody sester na vybraných odděleních v období pandemie SARS-CoV-2 a dopad na kvalitu péče
VÁVROVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá vlivem duševní pohody sester na vybraných odděleních v období pandemie SARS-CoV-2 a dopad na kvalitu péče. Pandemie SARS-CoV-2 postihla zdraví a životy milionů lidí na celém světe. Velká zátěž se projevila především u sester v první linii, které poskytovaly zdravotní péči pacientům s onemocněním SARS CoV-2. Dlouhodobá psychická zátěž může u sester způsobit pochybení a snížení kvality ošetřovatelské péče. Teoretická část práce je věnovaná charakterizaci onemocnění SARS-CoV-2, rozvoji pandemie a rizikovým faktorům. Dále se zaměřuje na náplň práce během pandemie, dopad na duševní zdraví sester během pandemie, řízení rizik ve zdravotnických zařízeních, komunikaci a management nežádoucích událostí ve zdravotnictví, a to především managementu kvality v ošetřovatelství během SARS-CoV-2. Praktická část bakalářské práce byla zpracována z kvalitativního výzkumného šetření, které bylo zpracováno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Celkem bylo osloveno 10 sester, které pracovaly na tzv. covidové jednotce. Praktická část zahrnuje stanovení čtyř cílů. Prvním cílem bylo zmapování osobní zkušenosti sester s pandemií SARS CoV 2. Druhý cíl měl za úkol zmapovat výskyt duševních problémů sester během pandemie SARS-CoV-2. Třetím cílem bylo zmapovat náročnost sesterské profese během pandemie SARS-CoV-2 ze subjektivního pohledu sester. Posledním cílem bylo zmapování míry dopadu pandemie SARS-CoV-2 na kvalitu ošetřovatelské péče ze subjektivního pohledu sester. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že samotné onemocnění SARS-CoV-2 je pro sestry nejvíce stresující. Sestry v době pandemie vnímaly stres a emoční vyčerpanost velmi intenzivně. Velkou roli hrála podpora od svých blízkých, rodiny, přátel nebo od kolegyň z oddělení. Dopad pandemie sestry vnímají jako novou zkušenost s péčí o pacienty s onemocněním SARS-CoV-2 a umění se přizpůsobit novému prostředí. Významná je dobrá komunikace a spolupráce s nadřízenými, která zajišťuje kvalitní péči o pacienty s onemocněním SARS-CoV-2. Dále z rozhovoru vyplynulo, že se u sester objevila nedostatečná podpora od svých nadřízených během pandemie SARS-CoV-2. Překvapujícím výsledkem byla dobrá týmová spolupráce, na které se všechny sestry shodly. Co se týká kvality ošetřovatelské péče, bylo zjištěno, že největší komplikací je nejistota v rozvoji nemoci a s ní související péče, ovšem ne všechny sestry vnímaly zhoršenou kvalitu ošetřovatelské péče. Přínosem této bakalářské práce by měl být jednodušší náhled do oblasti duševní pohody sester pracujících s pacienty nakaženými SARS-CoV-2 a dopadu kvality ošetřovatelské péče v období pandemie. Tato práce by měla nabídnout sestrám materiál, kde bude shrnuto vše, co se týká aktuální problematiky vlivu duševní pohody a dopadu na kvalitu péče.
|
|
|
Strategie zvládání stresu u studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
BLÁHOVÁ, Simona
Naše společnost se neustále mění, zrychluje a přináší nové poznatky. Činnosti, které před 30 lety trvaly několik dní, jsou dnes otázkou vteřin, to vše díky technologickému pokroku, který mění naši společnost na informační. Každou změnu můžeme vnímat jako vliv či zásah do původního stavu, pokud se tedy společnost markantně mění, přináší to s sebou stresory a stresové situace pro jedince, kteří v ní žijí. V posledních dvou letech prošla navíc společnost několikaměsíční pandemií covid-19, která změnila život téměř každého na této planetě. Tyto změny, zákazy a hrozby přináší do života nové stresory a negativně ovlivňují fyzické i psychické zdraví. Svou bakalářskou práci jsem se z tohoto důvodu rozhodla věnovat právě strategiím zvládání stresu. Cílem práce je poukázat na důležitost duševní hygieny, zdravého životního stylu a psychického zdraví v kontextu života a jeho prožívání. Zároveň jsem v praktické části provedla dotazníkové šetření strategií zvládání stresu u lidí z mého blízkého okolí a studentů Jihočeské univerzity. Dotazníkové šetření jakožto kvantitativní metoda výzkumu veřejného mínění hledá odpovědi na předem stanovené výzkumné otázky, následně vybírá reprezentativní vzorek z řad studentů JČU, jimž je zadán standardizovaný dotazník SVF 78. Ten je v závěru práce vyhodnocen. Ze závěrečné analýzy nasbíraných dat jsou následně nalezeny odpovědi na výzkumné otázky. Pevně věřím, že moje práce bude moci posloužit nejen jako manuál pro všechny, které toto období změn poznamenalo a ovlivnilo jejich duševní pohodu, ale také jako zpětná vazba pro čtenáře, jak sám zvládá příchozí stres a nové stresory.
|
host ::
RSS.